Historie TJ Sokol Koblov

TJ Sokol Koblov byl založen v roce 1924, cvičení bylo prováděno v sále hostince u Czerniků, dnešní hotel ISORA. První veřejné cvičení se konalo na louce u řeky Odry. Původní fotbalové hřiště bylo vybudováno za požární zbrojnicí. V období druhé světové války došlo k zastavení činnosti sokolské jednoty, která byla znovuobnovena v roce 1946. Činnost TJ Sokol se velmi dobře rozvíjela, cvičili nejen muži a ženy, ale také žáci, žákyně, dorostenci a dorostenky. Od r. 1967 do r. 1971 došlo ke stagnaci činnosti, tělovýchovná činnost byla prováděna za velmi ztížených podmínek, jelikož nebyla vhodná tělocvična  a v roce 1964 se nepodařilo dokončit výstavbu hřiště na kopanou.

V roce 1966 byla v rámci akce Z přemístěna chata od koblovských jezer na pozemek nového hřiště u Háječku, v roce 1968 bylo dokončeno hřiště pod Háječkem. V březnu 1971 došlo k obnovení činnosti TJ Sokol, funkci předsedy TJ přijal Emil Činčala, který se pustil do práce na obnovení tělovýchovné a sportovní činnosti. O cvičení projevila zájem nejen mládež, ale i žáci, muži a ženy. Zvláštní dík a uznání za obětavost při všech akcích TJ Sokola patřil člence Julii Činčalové a ředitelce školy Vlastě Ehlerové. Pro klubovou činnost byla TJ Sokol předána chata pod Háječkem na novém hřišti. Ćlenové TJ Sokol odpracovali velké množství bezplatných hodin na úpravě chaty, jejího vybavení a úpravě hřiště na kopanou. V roce 1972 se konala první výroční členská schůze, na které byla zaměřena činnost TJ na sportovní akce – kopaná a odbíjená. V letech 1977 – 1978 zaznamenala činnost TJ Sokol Koblov oproti uplynulým létům nepříliš vzestupnou tendenci, nicméně v roce 1980 se práce TJ Sokol významně zlepšila. V té době byl do funkce předsedy TJ Sokol zvolen Václav Činčala, který obětavě zajišťoval a nadále zajišťuje činnost TJ, což platilo i o jeho rodičích Julii a Emilovi Činčalových.

V roce 1982 měli největší podíl na bohaté a plodné práci TJ Sokol Koblov členové rodiny Činčalovy. Vašek Činčala vykonával funkci předsedy TJ i cvičitele, a manželé Julie a Emil Činčalovi, ačkoliv oba již překročili věk 70 let a navíc bydleli v Petřkovicích, tak i přesto se starali o celý areál hřiště a chatu, o jejich údržbu včetně přilehlého břehu, pořádali mnoho kulturních a sportovních akcí, zajišťovali práci v zemědělství, v senoseči. Vydatně jim pomáhala jednatelka TJ Vlasta Ehlerová.

V roce 1984 byla práce TJ Sokol Koblov plodná jak po stránce úprav chaty s hřišti, tak i po stránce sportovní. V létě byla v chatě vyměněna dřevěná podlaha za podlahu železobetonovou, včetně příslušných tepelných izolací a úpravy povrchu cementovým potěrem a položením PVC, dále byl upraven záchod, opraven vodovod, zasklená okna, položeny dlaždice v chodbách. Dále byly v rámci neinvestiční části akce Z upraveny plochy hřiště sečením trávy s vyrovnáváním terénu, byly upraveny síťové zábrany za brankami.

V roce 1988 měla TJ Sokol Koblov 100 členů dospělých a 45 žáků. V roce 1999 měla TJ Sokol Koblov dva oddíly, a to oddíl kopané se 45 členy a oddíl ASPV s 40 členy. Fotbalový oddíl využíval k tréninku a zápasům především vlastní fotbalové travnaté hřiště. Fotbalový oddíl měl v roce 1999 38 registrovaných fotbalistů a 7 členů výboru.

Od roku 2005 se začíná psát nová kapitola v kopané TJ Sokol Koblov. Asi kolem 25 let neexistovalo v Koblově místní TJ družstvo dorostu. Do této doby hráli kopanou v TJ Koblov jen muži a žáci. Tehdejšímu kapitánovi družstva dorostu se podařilo přesvědčit chlapce od 15 do 18 let a tak vytvořit mužstvo dorostenců, a to převážně z kluků, kteří hráli kopanou v žákovské kategorii.

V současné době má TJ Sokol družstvo mužů, dorostenců a benjamínků, chybí zde však družstvo žáků, které se snad podaří v průběhu příštího roku znovu založit. Dále se TJ Sokol dlouhodobě potýká s nedostatkem obětavých a schopných trenérů, kteří by byli ochotni věnovat volný čas mládeži, ale věříme, že se tato situace do budoucna zlepší.

Tímto si dovolujeme poděkovat současným trenérům za jejich obětavost, péči a čas, který věnují fotbalu.

(čerpáno z knihy Františka Žebráka "Koblov a hrad Landek z pohledu staletí")